Když Asus představil první Eee, měl jsem radost, že konečně existuje důstojný nástupce Psionu 5MX. Spletl jsem se. A hodně.
Na začátku je potřeba položit si otázku, k čemu vlastně takový minibook je. Každý ho můžeme chtít používat jinak, někomu vyhovuje jako hlavní počítač (po připojení externího monitoru), pro mě je taková krabička doplněk normálního domácího počítače. Velký MacBook s sebou normálně nenosím, na to je moc objemný a těžký, a právě minibook s hmotností kolem půl kila je tak akorát na všechno, na co nestačí iPhone, hlavně psaní delších textů.
Aby byl minibook (pro mě) skutečně použitelný, musí mít a umět:
Okamžitý start
Nebaví mě čekat minutu, až na Eee naběhne Ubuntu nebo ještě déle, než naběhnou XP. Sleep do RAM není volba, protože ve sleepu se za den Eee vybije. Jednotky sekund jsou přiměřenou dobou.
Rozumnou výdrž při provozu na baterie
Tři nebo čtyři hodiny práce na běžných noteboocích také nejsou výhrou, větší baterie se pro jablečné notebooky nedělají (můj pracovní Dell D430 s velkou baterkou vydrží při kancelářské práci běžet reálných sedm hodin!). Prostě jeden online den bez starostí o zásuvku, tedy 7-9 hodin výdrže.
Dobrou klávesnici
I když se mozky v Cupertinu snažily, aby psaní na on-screen klávesnici iPhone bylo co nejpohodlnější, ruku na srdce, kdo na iPhone píšete texty delší než pět vět a s diakritikou? Velikost není problém, celý tento článek píšu právě na Psionu 5MX, jehož klávesnice je oproti klasické poloviční a je menší i ve srovnání s Eee. Je ale dobře zpracovaná, klávesy jsou blízko u sebe a mají zkosené hrany (dvojstisky nehrozí), zároveň jsou ale velmi pevné a neviklají se. Zdvih je nízký a poskytuje dostatečnou odezvu.
Co z toho plyne? S iPhone jsem maximálně spokojen, jen to zadávání delšího textu není dobré. Proto by mi stačilo něco ve formě Psionu 5MX bez displeje, na jehož místo by se zasunul iPhone. Nevyužitý prostor by mohla vyplnit pořádná 3000 mAh baterie. Pevně doufám, že s uvedením iPhone OS 3.0, ve kterém je trochu více otevřen Bluetooth i Dock Connector, bude možné takový kousek příslušenství vyrobit.
Alternativou (ale podstatně dražší) by mohlo být Sony Vaio P, což je ale plnohodnotný počítač. Více hřeje, méně vydrží a hlavně, OS X na něj oficiálně (a zatím snad ani neoficiálně) nedostanu. Už aby ho měl na recenzi Vláďa Janeček a trochu ho proklepl.
Minule jsme si z USB disku nainstalovali Ubuntu 8.10, dneska systém zaktualizujeme, očistíme a přidáme pár užitečných drobností.
Aktualizace je ze všeho nejjednodušší, pár minut po připojení notebooku k internetu na vás vyskočí bublina s upozorněním. Klikněte na ni, potvrďte instalaci updatů, zadejte administrátorské heslo a dejte si pul hodiny pauzu.
Ubuntu je na Eee docela dobře použitelné, ale pokud přecházíte z OS X, varuji vás – Linux je řádově více náročný na erudici uživatele. Určitě si předem přečtěte něco málo o tom, jak Linux funguje, ať vás nerozhodí první drobnost. Bude se vám hodit alespoň částečná znalost angličtiny, abyste věděli, jak se Googlu správně zeptat a taky co vám odpovídá. Nepovažuji se (ani náhodou) za odborníka na Linux, skoro vše, o čem budu psát, jsem zjistil pomocí Googlu.
Počítejte s tím, že budete muset trochu proniknout do střev systému, protože ne na všechno jsou klikátka, a i když existují, neznámená to, že fungují. Terminál bude vaše spása, proto se ho nebojte.
Možností instalce Ubuntu je několik a jelikož se mi nechtělo utrácet za externí CD/DVD mechaniku, rozhodl jsem se instalovat z USB flashdisku. Začněte tím, že si stáhnete iso se systémem. Iso je připraveno jako live distribuce, je tedy možné spustit ho bez předchozí instalace a z této “živé” distribuce pomocí připraveného klikátka vytvoříme instalační USB disk. Iso buď otevřete ve virtualizaci nebo pomocí Disk Utility vypalte na CD a nabootujte z něj.
Připravte si alespoň 1GB USB flash disk nebo paměťovou kartu a v System – Administration klikněte na Create a USB startup disk. Za 30 minut máte hotovo.
Drobná odbočka: moje Eee má jen 4GB SSD disk, z čehož si asi 2,5 GB vezme Ubuntu, něco si nechám na data a pro swap už moc místa nezbyde. Aby vám fungovala hibernace (sleep-to-disk), potřebujete mít oddíl na swap stejně velký nebo větší než je RAM. Teoreticky by to šlo řešit vytvořením swap oddílu na SD kartě, ale standardní kernel má problémy s uspáváním na USB zařízení, takže jsem situaci řešil jinak. Koupil jsem si 8 GB SDHC kartu, na kterou jsem nainstaloval systém, na interním SSD je jen swap a odkládací prostor.
Vyjměte vytvořený USB disk z velkého počítače, zasuňte ho do Eee a během jeho startu občas stiskněte Esc, abyste si mohli vybrat odkud nabootujete. Vyberte USB disk a pokračujte podle pokynů. Průvodce je výmluvný, jen rozdělení disku proveďte ručně.
Po dokončení instalace a restartu jste v novotou vonícím systému. Příště odinstalujeme nadbytečný balast a systém doplníme o pár užitečných programů.
Před pár dny jsem si jako druhý počítač pořídil Asus Eee. Používám ho v práci, kde mi slouží především jako chytrý diář, doma na něm občas kouknu na TV program, odepíšu na mail nebo IM. Především je to pro mě “hračka”, ve které se můžu docela bezpečně šťourat a možná se i něco naučím.
Toto je první z krátké série článků o používání takového doplňku k běžnému počítači. Dneska se podíváme na vlastní přístroj, poté na instalaci Ubuntu a nutné drobné úpravy systému. Na závěr doporučím něco málo programů a popíšu jak používám počítač souběžně se stroji běžícími na OS X.
I když se na tomto přístroji dá rozchodit OS X, rozhodl jsem se pro Ubuntu, protože pod ním nemá Eee tolik omezení jako pod OS X (třeba nefunkční uspání do paměti). Ne, nad Windows jsem nepřemýšlel ani chvilku.
Počítač je úžasně malý a lehký, i když kvůli běžným plastům může působit spíš jako hračka. Trochu slabší je vyvážení přístroje, těžké víko a vzadu umístěná baterie posouvají těžiště hodně dozadu. Samovolné překlopení přístroje ale nehrozí. Výdechy větrání jsou dobře umístěné, nemusíte se bát, že by vám teplý vzduch foukal na ruku. Portů je dostatek: 3 USB, 100 Mbit Ethernet, Audio in/out, analogový video výstup. Jako bonus máte čtečku paměťových karet.
Jelikož se jedná o první generaci přístroje, má relativně malý 7″ displej s netradičním rozlišením wide VGA 800×480 px (s takovým displejem, byť s menší úhlopříčkou, jsem se setkal už na Nokii N800). Kromě vašeho zraku to může být problém i pro některé programy, občas jsou potvrzovací tlačítka dialogových oken “pod” spodní hranou displeje.
Trochu mě mrzí kvalita klávesnice, tlačítka se lehce viklají a řada s diakritikou je posunutá o půl klávesy doleva. Na druhou stranu je pravda, že jsem si i po těch několika málo dnech docela zvykl a celý tento článek píšu na Eee.
Touchpad je maličký a přesný, umožňuje alespoň vertikální scrollování. Tlačítko umí levý i pravý klik a je krásně tiché, jen je trochu tuhé. Za těch několik dní jsem ani jednou nepocítil potřebu připojit myš.
Baterie má kapacitu 4400 mAh a Eee na ni při běžném používání (WiFi, Firefox, IM na pozadí, poloviční podsvícení) vydrží běžet 2 – 2,5 hodiny. Jestli je to hodně nebo málo nechám na vás, já si určitě pořídím ještě druhou baterii s kapacitou kolem 12000 mAh. Tyto dvě baterie by měly zaručit bezproblémový provoz po celý den. Nabíječka je jen o něco větší než k mobilu a docela lehká.
Při používání je počítač tichý, větrák jsem slyšel jen málokdy a když, tak běžel na nízké otáčky. Tělo přístroje se samozřejmě zahřívá, ale je možné s ním pohodlně pracovat i když ho máte položený na nohou. Je to jeden z prvních kousků, má 4GB SSD a původní majitel do něj dal 1GB RAM. Výkon je pro internet, IM a psaní textů víc než dostatečný.
Moje první dojmy z Eee jsou víceméně pozitivní, i když do jednoduchosti a čistoty výrobků Apple má Asus daleko.